4. kapitola - Remus kdo?

21. february 2016 at 19:35 | ♥Asnazu♥ |  Moje tvorba

Vicky vystoupila ze stínu výklenku a zastínila si rukou oči před přímým sluncem. Rozhlédla se kolem a zjistila, že stojí na nádvoří. Jak se sem dostala? Byly ty dveře nějakou magickou zkratkou ven z hradu? Detailněji si prohlédla okolí, slunce stálo vysoko na obloze, na nádvoří byla spousta studentů, někteří seděli na zídkách, schodech a lavičkách, sami či ve skupinkách, četli si, psali úkoly, anebo si jen povídali. Bylo na nich však něco zvláštního, něco co nedokázala Vicky popsat. Měla to na jazyku, ale když už si myslela, že ví, co to je, myšlenka ji znovu utekla. Pak zahlédla Teddyho, jak sedí na zídce v rohu nádvoří u pivoňkového keře a listuje knihou. S úlevou si oddechla, snad jí vysvětlí, jak se sem dostala a co jí na tomhle místě přijde tak zvláštní. Jak se ke chlapci přibližovala, docházelo jí, že i na něm je něco divného. Měl na sobě školní uniformu, v té ale nechodil, proč taky, nebyl už studentem. Možná se mu stalo něco s oblečením a musel si ji půjčit. Ano, to bude ono, proběhlo blondýnce hlavou. Taky neměl konečky vlasů zbarvené do obvyklé modré. Žádná modrá, zelená ani červená, jen hnědá. Hmm, asi nějaká špatná nálada, pomyslela si. To už byla skoro u něj a zavolala:
"Teddy!"


Chlapec zvedl hlavu a zmateně se rozhlédl kolem, zrak mu nakonec padl i na blondýnku před ním. Ta se zaraženě zastavila. Stejná postava, stejný způsob sezení, podobný obličej. Tenhle kluk nebyl Teddy, i když mu byl dost podobný. Tenhle měl hnědé vlasy, hnědé oči, hrubější rysy. Stejný úsměv, kdo to sakra je? A co se tu děje?
"My se známe?" zeptal se s nervózním úsměvem chlapec.
"P- promiň," vysoukala ze sebe blondýnka, "jen…jen mi někoho připomínáš. Omlouvám se."
"To se stává," usmál se na ní, postavil se a natáhl k ní ruku, "jsem Remus, Remus Lupin." Co je to za hloupej vtip? Nepřítomně, aniž by věděla, co dělá, mu potřásla nabízenou rukou.
"A ty jsi?" nadzvedl obočí.
"Victoire."
"Těší mě. Jsi tu nová?"
"Huh?" vykulila na něj oči, slyšela, že něco říká, ale její mozek to nějak nedokázal zpracovat. Bylo vůbec možné, aby byla v minulosti? Jako by se ocitla v nějaké zvrácené verzi Návratu do budoucnosti.
"Jestli jsi tu nová? Nikdy jsem tě tu neviděl."
"Oh - jo, jsem nová."
"Odkud jsi?" Mysli, Victoire, mysli. Tohle je fakt divný, jestli je to ten, kdo si myslíš, že to je, nesmíš říct pravdu. Co má tedy říct?
"Z Francie."
"Aha, stěhování? Rodiče museli za prací?" usmál se na ni vřele.
"Jo, správně, stěhování."
"Co dělají?"
"U Gringottových, odeklínače. Takže musí hodně cestovat, hlavně táta."
Přikývl na znamení pochopení. Než stačil říct něco dalšího, zčista jasna se vedle něj objevil další chlapec. Delší černé vlasy, bouřkové modré oči, výrazné lícní kosti. Rudo-zlatou kravatu měl rozvázanou a pověšenou kolem krku, košili napůl zastrčenou v kalhotách.
"Náměsíčníku! Viděl jsi Dvanácteráka?"
"Ne, neviděl. Proč?"
"Na Bylinkářství dostal další úžasný nápad, jak sbalit Evansovou a musel to jít hned vyzkoušet. Od tý doby jsem ho neviděl. Už je to víc jak hodina. Co když ho zaklela? Teda ne že bych se jí divil, jestli na ni zase řval přes celou chodbu…asi bych taky - " pak se zarazil, když si všiml neznámé blondýnky, "oh, kdo to je?" usmál se a prohrábl si černé vlasy.
"Victoire, tohle je Sirius Black, Sirie, Victoire…Victoire?" podíval se Remus tázavě na dívku, když si uvědomil, že nezná její příjmení.
"Delacour. Victoire Delacour," zareagovala Vicky rychle. Řekla první příjmení, které ji napadlo, vlastně ani tak moc nelhala.
"Těší mě," natáhl Sirius k dívce ruku a ona ji stiskla.
"Poslyšte, mohli byste mě zavést za ředitelem?" Musela se odsud dostat, okamžitě, než něco šíleně podělá.
"Jasně, to není problém," usmál se Sirius a naklonil se k dívce. Remus jen nad chováním svého kamaráda protočil oči.
"Ovšemže tě tam zavedeme," přitakal a dupl Siriusovi na nohu. Ten se na svého hnědovlasého kamaráda ublíženě zadíval.
Ze stínu hradní brány právě vyšel chlapec, kterému černé vlasy trčely všemi světovými směry, a čistil si brýle o lem hábitu.
"Táhne se jako spráskanej pes, zase dostal košem," poznamenal na půl úst Sirius a pak zahlaholil: "On žije!"
"Proč bych jako neměl žít?" zavrčel příchozí a ani si nevšiml, že vedle jeho kamarádů stojí někdo neznámý.
"Už jsem se bál, že tě Evansová zaklela, zdá se, že nová taktika nefungovala," poplácal ho soustrastně po rameni, "nic si z toho nedělej brácho, měl bys ji nechat být. Vykašli se na ni."
"Začínám být trochu demotivovaný, to je pravda."

Evansová? Jestli tihle dva jsou Remus Lupin a Sirius Black, pak tenhle kluk musí být…Podívala se na něj, vlastně poprvé od té doby, co přišel. Kdyby nevěděla, že to není možné, řekla by, že je to její strýc Harry, jistě o sedmnáct let mladší. Viděla spoustu fotek mladého tria, aby si mohla být jistá. Tenhle kluk … Stejný obličej, stejné vlasy, brýle. Jen oči neměl zářivě zelené, ale oříškově hnědé. Pak to znamená, že je tohle všechno pravda, uvědomila si Vicky, tohle je opravdu James Potter senior, takže tihle dva jsou doopravdy kmotr jejího strýce a otec jejího přítele. Pak Evansová bude…Harryho máma, Lily! Ne! James to nesmí vzdát!

"To nesmíš!" vyletělo z blondýnky, než se stačila zastavit. Všichni tři se po ní s překvapením podívali. Sakra!
"Ha! Vidíte to? Ta se mi líbí!" ukázal na dívku nadšeně James a pohledem si změřil oba kamarády. "A kdo jsi? Známe se?"
"Ne, jsem tu nová, Victoire We - eh Delacour," opravila se rychle a nabídla černovlasému chlapci ruku.
"James Potter, co jsi to říkala o Evansové?"
"Jen, že… že by si to neměl vzdávat. Možná jen zkusit jinou taktiku, pro začátek jí třeba říkat křestním jménem. A pokud ani nová taktika nezabere, pak by si ji měl nechat jít. Myslím, že pokřikováním si rande asi nevysloužíš."
"Ne?" vypadal opravdu překvapeně.
"Ne," odpověděli rázně uniso Victoire, Remus i Sirius. Vicky se po obou chlapcích podívala a rozesmála se.
"Vy jste - oba?"
"Mu to říkali?" zeptal se Remus.
"Říkáme mu to neustále," přidal se Sirius.
"Přesněji mu to říkáme už dva roky a osm měsíců."
"Vážně?" Sirius prudce otočil hlavu a zadíval se na kamaráda s upřímným děsem v očích, "už tak dlouho? Ne, to je blbost." Potichu si začal vypočítávat na prstech. "Ne, vážně? No fakt, máš pravdu."
"Sklapni, Tichošlápku," varoval ho James, "nebo tě praštím."
"On už nás s ní mučí fakt dva roky a osm měsíců," zaúpěl, koutky mu však cukaly úsměvem "jak jsme to mohli přežít?"
"Tichošlape," varoval ho černovlasý chytač se zdviženou rukou, "víš co? Polib si."
"Aww, díky, ale tak narcistickej nejsem," usmál se na hnědovlásku z Havraspáru, která zrovna procházela kolem a neslyšně naznačil 'ahoj'. Když se po pár krocích podívala přes rameno, mrkl na ní. "Ovšem vidím něco, co bych políbit mohl. Mějte se, lidi, mám nějakou práci," vyrazil za dívkou.
"Nenene, nikam nejdeš," chytil ho Remus za límec hábitu a postavil vedle Jamese, "slíbili jsme Victoire, že ji zavedeme k Brumbálovi."
"Jo, jasně, promiň," usmál se omluvně na blondýnku, "starý zvyk."
"Pamatuješ si heslo, brácho?" otočil se k Jamesovi.
"Jasně, je to…" zamyslel se, "vlastně už nevím."
"Hmm, taky si nevzpomínám," poškrábal se Sirius na bradě, "to už je to tak dlouho, co jsme byli naposled v ředitelně?"
"Sakra, máš pravdu. S tím musíme něco udělat. Ještě by řekli, že stárneme, nebo hůř," oříškové oči se mu za brýlemi zvětšily děsem, "že dospíváme." Sirius se ošil, jako by to byla nejhorší noční můra.
"No to by byla tragédie," utrousil Remus a vysloužil si od obou kamarádů nepěkný pohled. "Víš co, Victoire? Já tě tam zavedu, s těmahle dvouma teď nebude rozumná řeč."
"Tak co provedeme, brácho?"
"Ještě mám pár žertíků v zásobě."
"Dobře," zasmála se a zamávala chlapcům na rozloučenou, "tak se mějte, kluci."
"Zatím," usmáli se na ní nepřítomně a vrátili se k plánování žertíku, po kterém Filch zase nebude moct spát.
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Anytt* Anytt* | Web | 21. february 2016 at 21:51 | React

Docela se s tím vyrovnala dobře :D Líbila se mi její reakce na to, že by to měl James s Lily vzdát :D Jsem zvědavá, jak to bude dál :)

2 Rogue Rogue | Web | 6. march 2016 at 22:44 | React

To jak nenuceně popisuješ chování Pobertů je prostě skvělé!
Vypadá to na pořádnou jízdu.

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement
FANS