Moje tvorba

9.kapitola - Musím to udělat

17. january 2011 at 17:32 | ♥Asnazu♥
Po dlouhé době je tu další kapitola...omlouvám se, že to trvalo tak dlouho, ale vůbec nějak nebyl čas na její sepsání...snad se bude líbit :)
Live crede et protegat
Otevřela jsem oči a podívala se na budík, bylo osm hodin ráno. Posadila jsem se a složila hlavu do dlaní. To byl vážně zvláštní sen, Chris mě v něm vzal do budoucnosti, zjistila jsem, že umřu a pak jsme dobu nad něčím přemýšleli. Zrak mi padl na sešit, který ležel na stole a který mi byl povědomý. Otevřela jsem ho, byla v něm spousta poznámek o podzemních chodbách, o středověkých pastech, latinských nápisech a rozbor rodinného erbu. Tak to nebyl sen, vážně jsem tam byla. To je neuvěřitelné, všechno se mi to vybavilo, celý náš plán. Vstala jsem a letmo pohlédla na kalendář, je sedmého listopadu, uvědomila jsem si, když jsem roztahovala závěsy. Počasí venku za okny bylo tak rozdílé oproti včerejšku. Nad domem se skvěla modrá obloha s pár mraky, sluneční paprsky narážely do posledních kousků zlatavého listí, které se ještě udrželo na stromech. A na zemi se přes hromady shrabaného listí valily poslední zbytky bílé mlhy, vítr ani nezafoukal. Ideální počasí na zatmění Slunce.
"Krásný den..." zašeptala jsem, na umírání, neodpustilo si moje rýpavé já. Ale hloupost, já přece dneska neumřu, nedovolím to. Máme naprosto úžasný plán, který prostě musí vyjít. A co když nevyjde? napadlo mě. Když nevyjde? Pak vím naprosto přesně, kde budu příštích několik let. Najednou se rozletěly dvěře.

8.kapitola - Přemýšlet se vyplácí (občas)

24. december 2010 at 14:34 | ♥Asnazu♥
Slíbila jsem vám povídku...tak tady je, snad se bude líbit...jako pokaždé budu moc vděčná za komentáře :D

Live crede et protegat
"Jo, plán...Eeeerr," zatvářil se provinile.
"Ty žádný nemáš, co?" došlo mi.
"Ne, budeme ho utvářet za pochodu. Pojď," vzal mě za ruku a táhl z hřbitova.
"Kam to jdeme?" ptala jsem se.
"Zpátky do jeskyně, mám tam knížky, spoustu knížek," zakoulela jsem očima. "No někde musíme začít." zasmál se.

"Tady nic není!" prudce jsem zavřela knihu. Měl pravdu, má tu spoustu knih. Nečekala jsem to, ale vedle té místnosti se "strojem času" měl ještě další místnost, něco jako knihovnu a pracovnu. Už se těmi knihami probíráme snad tři hodiny.
"Fajn tak se podíváme sem." najednou odnikud vytáhl starou knihu, vázanou v hnědé kůži, která vypadala, že pohromadě drží jen silou vůle.

7. Kapitola - Tohle má být budoucnost? Nechci, děkuju pěkně.

13. december 2010 at 19:35 | ♥Asnazu♥
Další kapitola...doufám, že se bude líbit a že vás nějak nezklame :) budu vděčná za komentáře :)
Live crede et protegat

Kolem mě rychlostí světla letěly šmouhy všech barev, jaké si dokážete představit, v uších mi hučelo, jako když stojíte vedle čtyřproudové dálnice a začínala se mi motat hlava. Chrisova ruka stiskla tu mou a vedla mě správným směrem. Najednou nastal oslnivý záblesk, jako blesk obrovského fotoaparátu. Když jsem otevřela oči, stála jsem stále svírajíc Chrisovu ruku, ve stejné místnosti, z jaké jsme vycházeli. Lépe jsem si jeskyni prohlédla, vlastně nebyla stejná, bylo tu něco navíc. A bylo tím něco, co vypadalo jako zmenšený generátor. Jak se tam dostal? Nebo kam jsem se to dostala já?

6.kapitola - Já se bojím

29. november 2010 at 19:37 | ♥Asnazu♥
Nová kapitola k povídce Live crede et protegat...snad se bude líbit a budu moc ráda za komentáře...

Live crede et protegat

"Mami, já jdu ven." zahučela jsem z předsíně, žádná odpověď. "Mami?" nakoukla jsem do kuchyně. Seděla u stolu, civěla do prázdna a absolutně mě ignorovala. "Mami!" Trhla s sebou.
"Co? Co se děje?" podívala se na mě.
"Jen... jdu se projít."
"Jo, jasně. Dávej na sebe pozor." řekla nepřítomně. Vzdychla jsem si, už tu takhle sedí dva dny. Skoro v kuse, od té doby, co unesli Tomiho. Už neplakala, ale to jak celé hodiny seděla, nepromluvila jediné slovo a dívala se pořád na jedno místo, to bylo ještě horší než pláč. Naprostý opak mého táty. Ten už dobré dva dny s Willem probírá strategii, co dělat, až Černé Bratrstvo příště potkáme, a stále vyvstávají nové problémy k řešení a pořád se zabývají nějakými detaily. Už dva dny nevylezli z máminy pracovny, troufala bych si tipnout, že tam i spí. Já jsem jejich debatu byla schopná poslouchat jen prvních několik hodin, pak jsem to vzdala s tím, že si počkám na konečný výsledek. Najednou začalo pršet. Déšť byl smíchaný s prvními sněhovými vločkami a začal foukat silný vítr, který vuškubával lidem deštníky z rukou. Zkrátka bylo takové počasí do kterého by ani psa nevyhnal, nebylo divu, že během pár minut se město skoro vylidnilo. Mě se, ale nechtělo domů, tak jsem si přitáhla bundu blíž k tělu, šátek si vytáhla až pod nos a zarazila ruce hluboko do kapes. A dál jsem se bezcílně potulovala městem a nahlížela do výloh obchodů.

5.kapitola - Dobrý vtip

17. november 2010 at 18:30 | ♥Asnazu♥
Další kapitola povídky Live crede et protegat...snad se bude líbit :) a budu moc ráda za komentáře...
Live crede et protegat
Vyběhli jsme po schodech a rozrazili dveře do pracovny, máma seděla za stolem a táta stál naproti ní. Když jsme se dovnitř vřítili jako velká voda, máma se vymrštila z křesla a táta se na nás podíval.
"Co se děje?" zeptal se a přesunul se k oknu.
"Unesli Tomiho." řekl přiškrceným hlasem Will.
"Cože??" zajíkla se máma, "to byl vtip, že ano? Děláte si srandu." Podívala se na nás a z našich výrazů poznala, že si opravdu srandu neděláme. "Ne..."vydechla a s výrazem čirého zoufalství padla zpátky do křesla. Táta koukal z okna, vždycky to dělal, když se potřeboval hodně soustředit. "Nicku, musíme něco udělat. Zavoláme policii." sáhla po sluchátku, ani jsem nepostřehla jak, ale najednou stál táta vedle ní a nedovolil ji sluchátko zvednout.

4. Únos

8. november 2010 at 19:50 | ♥Asnazu♥
Mám tu další kapitolku, je poněkud delší, ale všechno, co se tam stalo jsem tam potřebovala zapracovat no a je to na tom vidět :D opět budu moc vděčná za komentáře...
Live crede et protegat
Vystoupila jsem z autobusu a vydala se domů, najednou kousek přede mnou zabrzdilo nádherné, nablýskané, černé BMW. Zastavilo, motor stále tiše předl a začalo se stahovat okýnko. Když jsem procházela kolem ozvalo se z auta :
" Nechceš svízt?". Ohlédla jsem se.
"Chrisi?!" Seděl tam, kožená bunda, na očích tmavé sluneční brýle, které ale vůbec nepotřeboval, protože bylo zataženo. Tak nějak dokonale ladil s celým autem.
"Páni, máš nádherný auto." to bylo jediný na co jsem se zmohla.
"Díky." usmál se zářivě, "Tak chceš svízt?"
"Eh," v hlavě mi zablikalo varovné světélko, "vždyť to mám jen pět minut cesty."
"Neboj, nechystám se tě unést." uchechtl se.
"To mě ani na okamžik nenapadlo." Dobře lhala jsem, ale nemohla jsem mu to přece říct. "A navíc já bych ti to tak znepříjemnila, že by si mě brzo vrátil. Jsem totiž hrozně ukecaná, víš?" Zasmál se.
"Tak sedej." Vzal jsem za kliku a sedla si na sedadlo spojujezdce. Interiér auta vypadal stejně úžasně jako auto zvenčí, z přehrávače se linuly tóny pro mě neznámé písně a Chris v jejím rytmu bubnoval prsty do volantu. Netrvalo to ani dvě minuty a už jsme stáli před naším domem.
"Díky." řekla jsem a vystoupila, než jsem ale zabouchla dveře ještě jsem se otočila a zeptala se,
"Nechceš jít dál? Teda do domu nikdo bez tátova výslovného souhlasu nesmí, ale aspoň na verandu?" Chvíli mlčel a pak řekl,

3. Příběh

31. october 2010 at 16:10 | ♥Asnazu♥
Tak je tu další kapitola...snad se bude líbit... a pište prosím komentáře, ať vím jestli má cenu to psát a jestli se vám to líbí...

Live crede et protegat
Usadila jsem se na posteli, nohy stočila do tureckého sedu, položila si knihu na kolena a otevřela ji. Na začátku knihy byl rozsáhlý rodokmen, sahající až někam do šestnáctého století. Za ním byla ještě spousta schválně vynechaných nepopsaných stran a na poslední popsané stránce jsem si všimla svého jména. Malým černým písmem tam stálo Annie Rosemary Scarrper nalevo ode mě se skvělo jméno William Alexandr Scarrper a napravo ode mě stálo Thomas George Scarrper. To písmo jsem poznala, byl to rukopis mojí babičky, takže tahle kronika se doplňuje, uvědomila jsem si. Kronika se skládala ze spousty různých příběhů. Byl tam příběh o tom jak jeden můj předek v dávné bitvě zachránil jednomu králi život a dostal tak za odměnu titul. Další příběh byl o původu našeho erbu a takhle to šlo dál a dál. Nejvíc mě, ale zaujal příběh, který měl velice zvláštní téma.

2. Medailon a kronika

24. october 2010 at 20:28 | ♥Asnazu♥
Druhá kapitola mojí povídky, jsem ráda, že se vám líbí a doufám, že se vám bude líbit i tahle :D prosím o komentáře :D...

Live crede et protegat
Podívala jsem se na hodinky, třičtvrtě na tři. Hmmm, hodina začala před deseti minutami a já mám pocit, že už tu sedím nejmíň hodinu. Seděla jsem na hodině dějepisu a příšerně se nudila. Což o to, když jsme brali starověké Řecko a Řím tak mi neutekla sebemenší poznámka, ale druhá světová válka mě vážně nebavila. Chvíli jsem se koukala z okna, jak vítr pohazuje spadaným listím, ale i to mě po chvíli omrzelo. Začala jsem si hrát s medailonkem. Přesně jsem si pamatovala den, kdy mi ho babička darovala. Bylo mi tehdy asi třináct.

1. Taková (NE)normální rodinka

20. october 2010 at 21:50 | ♥Asnazu♥
Tak je tu první kapitola nové povídky Live crede et protegat...zezačátku chci hlavně vysvětlit zvyklosti a vztahy u Annie v rodině, tak to možná bude trochu nudné :) No ale stejně doufám, že se bude líbit :)

"Jmenuji se Annie Scarrperová a je mi 16 let. Žiju s rodiči a s dvěma bratry ve velkém domě, v malém městečku, o kterém by jste neřekli, že by se tam mohlo dít něco zajímavého. Příběh, který vám budu vyprávět je o zvláštním tajemství naší rodiny. A o dědictví, které se v naší rodině dědí už po generace..."

Live crede et protegat

Season 2 By Me - 4.KAPITOLA - Vzpomínky a pochopení 2/2

11. september 2010 at 22:57 | ♥Asnazu♥
Season 2 By Me



Druhá část čtvrté kapitoly...doufám, že se bude líbit :)


Season 2 By Me - 4.Kapitola - Vzpomínky a pochopení 1/2

1. september 2010 at 19:48 | ♥Asnazu♥
Season 2 By Me


Přináším vám další kapču :) tahle je na dvě části, tak snad vám to nebude moc vadit :) doufám, že se bude líbit :D

Season 2 By Me - 3.kapitola - Nemocnice ubírají na fantasii

21. august 2010 at 20:22 | ♥Asnazu♥
Season 2 By Me

Další kapitola mojí povídky, ale upozorňuju, že je taková nezáživná :) ta příští už ale bude zajímavější :) to vám slibuju...

Season 2 By Me - 2.kapitola - Bráško, řekni proč...

15. august 2010 at 12:58 | ♥Asnazu♥
Season 2 By Me


Tak jsem se rozhodla zveřejnit druhou kapču mé povídky, ještě mám přepsanou třetí kapitolu, tak ji sem někdy během týdne hodím, pokud budete chtít :)

Season 2 By Me - 1.kapitola - Konec rodiny Gilbertových?

10. august 2010 at 14:28 | ♥Asnazu♥
Season 2 By Me

Podle Lamii bych měla tuhle povídku zveřejnit, takže to udělám :) Je to kapitolovka, zatím mám jen tři kapitoly a já vám sem dávám tu první. Je to o tom co by se podle mě mohlo dít ve druhé sérii, snad se bude líbit a budu mít další nápady. Nápady můžete přispět i vy. Budu jen ráda, i za kometáře :) Takže tady to je :)

Elena met Katherine

14. june 2010 at 16:27 | ♥Asnazu♥
Zase jsem se o víkendu na chatě nudila a napadl mě námět na povídku, tak jsem si sedla k počítači a začala psát, a vyšlo z toho tohle :D snad se vám to bude líbit, a protože jsem teď neměla co dělat tak jsem k tomu udělala i banner? wall? já nevím co to je :D prostě ten obrázek :D tak pěkné čtení (doufám, že bude)...

elena met katherine

What happened after Damon kissed Elena?

24. may 2010 at 22:54 | ♥Asnazu♥
Opět jsem o víkendu neměla co dělat a tohle z toho vylezlo :D Napadla mě varianta jak by mohla pokračovat druhá série, myslím, že hned na začátku bude zjištění, že se Damon nelíbal s Elenou ale s Katherine. A myslím, že to bude právě Damon kdo na to přijde. Takže povídka je z jeho pohledu a navazuje na poslední moment ve kterém se Damon v první sérii objevil. Jinak vím, že ten název je dlouhý, ale nic lepšího mě nenapadlo :D

Katherine leaves the town

16. may 2010 at 12:58 | ♥Asnazu♥
Opět mě zastihla série nudných hodin a opět z toho něco vzešlo :D To co z toho vylezlo najdete v celé článku (pokud to ovšem bude někdo číst xD). Chtěla bych vám ale něco řít. Nedávno jsem si u svého užasného eSBéčka Lamii přečetla její povídku na téma, když se Damon poprvé setkal s Elenou, a tak mě napadlo (upozorňuju, že nevím jak xD) proč nenapsat povídku z pohledu Katherine :D Všichni jsme prostě přijali, že odešla. Nikdy jsem neměla Katherine moc ráda, ale stejně mi tohle téma přišlo zajímavé. Většina z nás si myslí, že je to vražedná, vypočítavá, sobecká, upíří mrcha. Ale je to opravdu tak? Co když jsme ji jen nepochopili (jako většina nepochopila Damona)? Co když je jiná? Třeba měla důvod odejít. Já vám teď nabízím - když ne alternativu - tak aspoň něco k zamyšlení nad tím jaká je. Třeba se v úsudku ohledně ní mýlíme. Co když bylo všechno úplně jinak?

My life in 1933 - III

28. april 2010 at 21:18 | ♥Asnazu♥
Tak a je tu konec povídky, na konci zjistíte jestli jste si tipovali správně nebo ne xD doufám, že se bude líbit xD

My life in 1933 - II

25. april 2010 at 20:13 | ♥Asnazu♥
Tak konečně jsem přepsala druhou část povídky, tak vám ji sem dávám. Je kratší než ta předchozí, ale snad to nevadí xD...doufám, že se bude líbit...

My life in 1933 - I

17. april 2010 at 12:40 | ♥Asnazu♥
Protože jste psali, že by ste si tu moji povídku chtěli přečíst, tak tady je. Myslím, že tenhle začátek je takovej divnej, ale berte to jako první pokus xD. Jinak to bude na tři části, ptz je to docela dlouhý xD. Takže je to v celém článku xD...

Rosalie's story

16. january 2010 at 22:32 | ♥Asnazu♥
Tak tady je to video...jak jsem říkala je trochu mimo mísu protože je z Twilight...Jen tak mimochodem nedávno jsem dočetla Rozbřesk a musím říct že je ze všech dílů nejlepší...Asi jen pár dnů před Vánocema jsem dočetla Zatmění (3.díl ságy) a v něm byl kapitola, ve které Rosalie vyprávěla Belle svůj příběh. No a právě o tom je to video...Vybrala jsem si zrovna její příběh protože ten mě nejvíc dostal, samozřejmě všichni Cullenovi mají dost...hmm...tragické příběhy (pokud se to tak dá říct) ale ten Rosaliin mě oslovil nejvíc...Proč? To já nevím. Možná proto že to co se stalo jí se - snad až na ten vampirismus - může stát komukoli z nás, protože je tak reálný. Možná proto...Taky, když jsem si tu kapitolu přečetla, konečně jsem jí pochopila. Pochopila jsem důvody jejího chování, jejího odstupu a jisté nevraživosti vůči Belle, která se chystala vzdát všeho co Rosalie měla na dosah ruky...No ale moje úvahy vás asi nezajímají takže tu je video...


Jinak nevím jestli se zrovna k tomuhle videu hodí písnička My Heart Will Go On...písnička o tom že tvoje srdce bude bít dál k videu s upírama, ale já potřebovala nějakou smutnou písničku a tak jsem se vrhla po první písničce co mě napadla, po té z Titanicu xD...můžete to brát jako metaforu k věčnému životu =D...

Jinak čekám na vaši kritiku xD...
 
 

Advertisement
FANS